Border War 4

29.04.2012 15:18

Registrace proběhla celkem v pohodě nášivky a přeměření úsťové rychlosti bylo bez problému.

Příchod na HQ/pátek večer

Bylo na nás všech znát, že se v tom moc neorientujeme, nejspíš to byla trochu i nervozita. Bylo to takový divný. Potom jsme našli kluky ze Slovenska a našli svojí jednotku C3. Jednou hlavní nevýhodou bylo to, že naší jednotce C3 (Charlie 3) nepřijelo vedení Matlak.

Potom nás kluci poprosili o vystřídání jedný hlídky na Checkpointu č.7, tak tam šli (Hendik, Mac) a Cookie s Jyrkasem postavili spaní. Při čekání na hlídku s ch.pointu jsme si vybalili, najedli se. Cca po 2,5 hodinách jsme dostali hlášku od kluků, abychom našli lidi co je vystřídají. To jsme se snažili zajistit, ale přišlo hlášení o tom, že je střídání na cestě. Ovšem to z HQ nebylo rozkazem, ale nějací kluci si vzpomněli, že tam jsou, tak je šli vystřídat z dobrý vůle.

Po malým občerstvení a pár nástřelech brány se Mac  a Hendik vydali na její obranu. Ovšem po několikátém nástřelu byl zraněn člen SELY a volal se real doktor. Shluk lidí se po příjezdu doktora rozpustil a zbyli jsme na ch.pointu asi v 6 lidech z C-3. Prosili jsme o vystřídání několikrát na HQ, nic se nedělo, zkoušeli jsme vzbudit C-2, C-4 a C-1, kterou jsme ovšem nikde nenašli. Tak jsme hlídali bránu v počtu 6 lidí. Mezi tím jsme se domluvili s další částí C-3, na vystřídání v 5-6 ráno, abychom nejeli přes celou noc.

Sobota

Po probuzení jsme šli na HQ pro nějaký úkol, bylo nám přiděleno vystřídat hlídku na pumping station (asi). Po příchodu na místo (skoro celá C-3 myslím) jsme zaujali pozice.

Jen co sme si mysleli, že se nás snaží v klidu obejít zazněl první výkřik „Enemy“. Každý se snažil někam zalézt a najít si úkryt, ale přes všechny zmatky ve vedení si Každý dělal, co chce. I když jeden pseudoval jsme udělali. Ovšem ten byl pro organizovaný a z plnahrdla řvoucího velitele SELY jako procházka růžovým sadem přes naši pozici. Chvilku jsme je zadržovali, ale když nám sejmuli dvě mimina, který v podstatě držely celou linii na pozicích, tak s námi bylo ámen. Posléze zbytek Cčka vzala SELA do kleští a nezbil ani jediný živý co by informoval HQ, nebo přivolal pomoc.

Po návratu na základnu jsme se najedli a chvíli si odpočinuli po akci, noční hlídce atd…

Sobota poo

Jakmile jsme byli opět ready for more action, tak jsme se nejspíš na rozkaz z HQ vydali hlídat další check point. Nejprve jsme nabrali další jednotky, takže nás bylo cca 20-30 možná víc, ale to nevím.

Vydali jsme se teda na cestu. „Hlavně ne po cestě“ tak znělo motto naší každé cesty mimo naší základnu. Taky to byla pravda, která se potvrzovala čím dál tím častěji. A tak jsme se dle rozkazů vydali na cestu, ta byla v pohodě až na pár nejistot v navigaci. Ještě před zabráním dané kóty jsme potkali jednotku, která měla kontakt a tak přišla na řadu klasická rojnice a vybudování přípravy na útok, ze kterého nás následně odvolali a šli jsme plnit náš hlavní úkol. Po prozkoumání a zabezpečení perimetru objektu nás čekalo klasické hlídkování. Z tohoto bodu bych chtěl pozdvihnout rádiovou komunikaci, která fungovala perfektně.

Následně přišlo odvelení na zabrání puping stationu, kterou jsme ztratili dopoledne. Na místo jsme dorazili v pohodě a obsadili ho, ostatně jsme si ale udělali takovou obcházku louky, abychom nemuseli přes ní.  Při postupu a dalším průzkumem přišel kontakt s další spřátelenou skupinou, ke které jsme se přidali a později narazili na další průzkumnou skupinu, tentokrát ovšem SELY.  Tu jsme postupně zatlačovali a až na pár raněných bylo vše ok.

Po tomhle incidentu nastalo stahování a přeskupení na cestě, na kterou jsme se vůbec neměli napojit, protože při dalším postupu přišel kontakt z dolní/spodní části cesty a ten nás vytlačil až na kopec a k ústupu. Po zasažení cca 90% jednotky jsme byli nuceni ustoupit a vydat se vlastní cestou směr vesnice.

Tam jsme se dočkali mírného odpočinku a popovídání se známými tvářemi. Vesnice byla udělaná dobře a atmosféra byla taková, na jakou jsme normálně zvyklý z akcí u nás na severu.  Ovšem v rozhovorech mezi vesničany se začal zvyšovat hlas a naše zvědavost začla stoupat raketovým tempem. Incident jenž se stal byl ten, že nějaký doslova KOKOT zastřelil jednoho z vesničanů při přestřelce nedaleko vesnice. A tak jsme byli nuceni nechtíc opustit vesnici.

Hned po návratu na HQ šel Mac na velitelství a zažádal o to, abychom šli urovnat styky s vesničany. Samozřejmně po respawnu zbytku jednotky na základně.
No každopádně po přidělení úkolu jsem se s Macem  a C-3 vydali na udobření vztahů s vesnicí. A opšt sme se drželi hesla, jdi mimo cesty. Po nějaký době a postupu jsme narazili na kopci na hlídku SELY, přes jazykovej hendikep se k nám přibližoval skoro na knife kill, což Mac chtěl udělat, ale v době kdy jsem byl v zádech dotyčného a vytahoval nůž sem ucítil dávku v zádech a přiznal. Po ošetření medica náš postup pokračoval. Občas jsme postup zastavili a poslouchali, když nám přišlo něco podezřelý. Většinu cesty jsme šli po vrstevnici a cestě, ale díky bohu tam nikdo nebyl a nesundali nás. Když jsme slezli z vrstevnice zakempili jsme se kousek od vesnice a pozorovali, Mac rozdal poslední rozkazy a odešel bez kvéru vyjednávat do vesnice.

Jen co přišel nebyl moc nadšený, protože ve vesnici bylo naplánováno promítání a tak se nic nekonalo. Přestože chtěl projevit snahu o role playing. I když nic nevyšlo, tak jsme se vydali v poklidu do vesnice sledovat film. Na ten jsme koukali se zbytkem C3 a ostatních lidí z TF a i SELY co se přišli podívat. V průběhu filmu s Mac oddělil a zůstal jsem tam sám. O další cca hodinu jsme odešli všichni z C-3. Dohodli ranní útok a šli spát.

Neděle ráno, útok a obrana

V neděli ráno byl budík nastaven na cca 4:45 abychom v 5 – 6:15 vyrazili na útok. Vzbudili jsme se tak akorát, vystrojili jsme se, a šli na místo srazu.  Hned jak to bylo možný vyrazili jsme na cestu. Šli jsme pomalu, ale jistě a opět co nejvíc mimo cestu, takže se z toho stala pěkná ranní procházka.

                Cca v půlce cesty jsme narazili na další TF jednotku, u které byla znatelná Macova jazyková bariéra, ale všechno se vyřešilo. V době sestupu a navázání vizuálního kontaktu s check pointem. Jsme objevili dalšího člena TF, který hledal jednotku a měl přibližné její pozice, sdělil nám informace a odešel ji hledat. Když jsme se rozhodli, že na ch. point zaútočíme sme narazili na zbytek TF jednotek byla tam četa A, B, C, D myslím. My jsme se k nim napojili, i přes neochotu jít po cestě. Jednu chvilku byl náznak kontaktu a tak jsme se všichni z cesty přesunuli do lesa, ale ve vysílačce se vše ujasnilo a bylo to ok. Po další cca čtvrt hodině chůze jsme narazili na základnu SELY.

                Celková fáze útoku byla jedna velká fraška a naše organizovanost dosahovala bodu nula. I když sme se dorozumívali rukama nohama, tak to nebylo nic moc, jedna polovina šla někam a nechali nás držet linii a v tom nás jako dycky SELA obešla a vystřílela. Ovšem pár lidí se snažilo obsadit kopec a uniknout, což se nám podařilo a v jednu chvíli jsme chtěli v klidu odejít, ale v ten moment se ozval hlas: „ste živý, nebo mrtvý“ a odpověděli jsme živý a pak jen dávka, Mac byl zasažen a zbylo sme asi 3 živý. Byl to člen SELY bez zamaskovaného obličeje. Snažili jsme se je nějak lstivě pozabíjet, ale zase nás obešli a neměli jsme šanci přežít.

                Většina mrtvol se sešla ve vesnici a já se tam potkal s Macem. Jako obvykle padlo pár přátelských slov a pomluva našeho velení, že nestíhá, že my jako C-3 nemáme velení atd.… No, ale bylo nám sděleno, že vesničané otevřeně spolupracují se SELou a okolo 10 dopoledne se bude konat hlavní jejich útok. Po tomto zjištění jsme se tuto zásadní informaci vydali říct našem HQ, který jí bralo v zřetel a tak jsme to rozhlásili po naší základně.

                V průběhu čekání jsme zaujali pozice, ale po půl hodině jqsme se vydali po buddy teamech sbalit si věci a vystřídat se na hlídce. Okolo 11 hodiny začal útok SELY a postupem času sílil. My jako  5. UZU jsme si drželi naše pozice a ve chvíli, kdy útok začal slábnout a většina jednotek odjíždělo domů jsme se došli k rozhodnutí, že akci opustíme taky. Já jsem ale zůstal na pozici asi o hodinu déle a vypomohl jednotkám. Pak, když už i já jsem to zabalil, jsem u hlavní brány základny vypomohl se zneškodněním malé jednotky SELY. Na off zóně jsme se si dali za voucher nealko pivo a klobásu.

                Cesta domů byla v pohodě a všichni dojeli zdrávy a živý.

Text Cookie