Kiowa Down 5

07.09.2011 22:00

Článek je psán z pohledu člena průzkumné skupiny.

Pátek

Příjezd jednotky byl v pátek 2.9. okolo 19 hodiny na místo určení. Po menších komplikacích se zaparkováním auta jsme se začali pomalu ale jistě přesouvat na základnu. První noc jsme přečkali v okolí základny.

Sobota

Po sbalení věcí nás čekalo doslova nasoukání batohů a ostatního nepotřebného vybavení do základny. Cca 10 minut před začátkem registrace jsme se vytratili do lesa, abychom vyšli úplně z jiného směru abychom nedali ani sebemenší šanci zjištění polohy základy.

Jen co jsme zaplatili registračku, tak jsme se vydali napříč letištěm do lesů. S krásnou časovou rezervou jsme přišli k základně a začaly se rozdělovat funkce. Já (Cookie) s buddym (Sudem) jsme byli přiřazeni do průzkumné jednotky, kterou vedla Nikita. Další členové byli Hendik, Janez, později se k nám přidal i Dréša.

První cíl průzkumu bylo prozkoumání činnosti kartelu v budově T2 a prozkoumání prostoru v okolí základny. Vzhledem k tomu, že jsem byl považován za „zkušenějšího“ byl jsem určen jako pointman.  Po vizuálním kontaktu a odposlechu T2ky jsme se vydali prozkoumat další prostor. Nedaleko Tčka jsme narazili na dvoučlennou hlídku kartelu, kterou jsme za pohotového rozhodnutí Suda zaskočili a zneškodnili pomocí kyvadlovky. Poté následoval rychlý pěší přesun na základnu, kde jsme se občerstvili, nabrali energii a doplnili tekutiny a munici.

Další cíl byl prozkoumání okolí základny US. Původní záměr byl vylézt na vyvýšené místo a pozorovat základnu z vrchu, ale bohužel plán skončil ve chvíli, kdy jsme zjistili, že většina jednotek se stahuje na základnu a tak jsme se vrátili i my na tu naši. Opět jsme doplnili vodu.

 Pak následovala akce „zalehni a odpočívej“. V průběhu se vzbudil Sud a začal hlásit kontakt. Naštěstí byla nedůslednost US strany pro naše dobro, když okolo nás procházelo 7 lidí ve vzdálenosti cca 10m a ani jeden si nás nevšiml. A zase na základnu, tentokrát i vyměnit hlídky na střeše a v díře.

I když jsme se na výměnu dobrovolně hlásili skoro všichni, tak se nikdo neměnil, všichni byli spokojeni tam, kde jsou. Akorád Dréša přibil do naší průzkumné skupiny.

S tím přišel i úkol č.3. Ten zahrnoval průzkum baráku na druhé straně herního prostoru. Začali jsme jako obvykle odposlechem T2ky. Následný přesun přes hlavní silniční tepnu u letiště. Nebyla by to akce, kde by se Dréšovi něco nestalo a tak jsme mu ošetřovali rozedřený loket od toho, jak vstupoval na začátku akce do základny. Po navázání vizuálního kontaktu následovala kruhovka a rozdělení pozic. Nikita si vzala nejlepší palebnou pozici na krytí pro případný ústup. Cookie dostal velení teamu, po udělení instrukcí začal přesun k určenému domu. Přiblížení proběhlo klasickým stylem vláčku a vstupem do okna. Po pročištění spodního patra následovalo vyčištění vrchních pater, ale jelikož byla budova opuštěná, tak to bylo spíš jako trénink. Budovu jsme opustili a šli jsme vyzvednout Nikitu, která si mezi tím udělala „menší“ úraz s kotníkem, ale neuposlechla naše rady na ošetření a tak jsme se po vyslyšení nouzového volání rychlím přesunem vrátili na základnu, kde nám bylo sděleno, že ta hrozba byli dva průzkumníci, co šli kolem.

Na základně jsme sdělili všechny získané informace a naplánovali večerní útok na US stranu.

Na základně jsme si užívali odpočinku do sytosti, říkali jsme si chyby a klady kdo co jak udělal a co by mohl zlepšit. Tak po půl hodince začala doléhat únava na většinu týmu a začali jsme odpadat za zvuku sirény a pyra, které se ladně nesly vzduchem z US základny.

Pak přišla nemilá zpráva pro náš večerní plán a to ta, že je akce zrušena.

Neděle

V neděli už se nic většího nekonalo, jen vyspání do růžova, sbalení věcí a odjezd vlakem směr Liberec.

I přes tyto všechny věci bych akci hodnotil z mého pohledu velice kladně. Hlavně to, že jsme se ujistili, že dokážeme pracovat jako tým, i když máme ve skupině jednoho nováčka a člověka, který s náma nejezdí na moc akcí. Já jsem získal trošku větší rozhled o tom jaká zodpovědnost je být pointmanem. Pár chyb jsme měli v CQB, ale myslím si, že to není až tak důležité, protože v této akci bych viděl spíše ty klady, než zápory.

Tímto článkem bych chtěl hlavně poděkovat 101st za organizaci akce, průzkumnému teamu v již zmiňované sestavě (Cookie, Sud, Nikita, Hendik, Janez a později Dréša) a i týmu, že jsme fungovali bez hádek a problémů.

Za 5.UZU napsal Cookie